Registrace
jsou otevřené

Stále nemůžu uvěřit tomu, že jsem zvládla zdolat stovku. A že jsem se umístila jako třetí žena! To už vůbec nechápu… asi začnu věřit na zázraky Trasa byla nádherná. Jak v noci, tak ve dne. Noční značení bylo epické. Když bylo na větvích stromů, tak se za větru pohupovalo a vypadalo jako poletující světlušky… Já jsem poseroutka a ve tmě se bojím a s čelovkou jsem běžela podruhé v životě (poprvé v loni na Letné při Fénix runu - 10km). Musím říct, že strach nebyl na místě. Vrazi, agresivní opilci, zombíci a duchové asi tou dobou spali :-) Zvířátka byla všude - jejich “odrazky” nešlo přehlédnout. Nejvíc mě vylekalo kozí stádo na nějakém kopečku - vypadalo jak čerti! Denní značení bylo více méně všude, ale to už můj noční strach šel spát a já zase žila ve svém světě a kochala se, tak jsem si občas trošku zaběhla.
Občerstvovačky byly dostatečné a sortiment pestrý. Nejvíc vtipná byla občerstvovačka ve večerce. Jen jsem otevřela dveře, tak ta milá paní ukazovala vedle pultu - “tady, tady, voda, cola, pro vás zadarmo”.
V mém oblíbeném Krčáku jsem zjistila, že neznám všechny cesty, tak se těším, až si tam zase půjdu zaběhat a proběhnu/projdu ty novinky! Mimochodem, to že jsem si troufla na ultra, je jen díky Markovi mladšímu. V roce 2023 jsem si s ním při vybírání bot povídala o tom, že bych se jednou chtěla po vlastních dostat dál než na maratonskou hranici. A on mi řekl, že to určitě zvládnu. Zvládla jsem.
Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří se o nás starali na občerstvovačkách i ve škole, i těm, kteří značili a odznačovali trať (uff, to muselo zabrat času!). Děkuji Tobě, že pořádáš tak úžasný závod a děkuji Markétě za nádherný diplom. A také děkuji za můj první pohár a medaili, která znamená víc, než jen zdolání stovky… Tak ahoj zase někdy v Krčáku a nebo na příštím ročníku Kelta, pokud mi bude zdraví přát a nohy sloužit.

Ahojky Marku,
Ještě jednou díky, že jsi nás nechal dojít do cíle i po vypsaném limitu. Nechtěli jsme tě s Vítkem budit, tak jsme se zapsali do seznamu a zhasli ti :-). Ráno jsme jeli prvním vlakem.... Chtěla jsem se ještě zeptat jestli jsi si vyzvedl telefon na té policii. To bylo docela vtipné. Před poslední kontrolou jsem ti volala a chtěla se domluvit, že by nám stačila nechat jen trochu vody před tou klubovnou. Aby na nás nemuseli čekat. A on to zvedl kdosi a představil se jako policie.... Dobrou čtvrt hodiny jsem se dohadovala, kdo že si to dělá legraci... Myslela jsem, že jsi v zázemí únavou usnul a někdo zvonící telefon zvedl a dělá si legraci. No, nakonec jsme se domluvili, že se našel ztracen a byl odevzdán na policii. Nahlásila jsem tedy tvé jméno a že se pokusím někoho sehnat aby ti to vyřídil. Nakonec jsem zavolala Pavlíně, ta se vrátila na poslední kontrolu a snad ti to vyřídili. Nevím jak by to dopadlo, kdyby se telefon vybil.... Příště si snad uložím telefon i na Markétu :-)....
Každopádně ještě jednou velké díky za vstřícnost. Snad bude příště už lépe.... Toto byla moje 188 tá akce v ČSUT :-). Mějte se s Markétkou skvěle a teď zasloužený odpočinek :-)...

Ahoj přeji krásný den a chtěl by jsem moc poděkovat za super závod Kelt byl úplně skvělý máte s tím fůru práce takže ještě jednou velké poděkování🏃🏃‍♀️👍

Ahoj Marku. Na 70km mi odesly paty a po spickach ten zbytek bohuzel nedojdu....Diky za krasnou trat,urcite se vratim🤗

Ještě jednou dík za dary a hlavě za skvělou organizaci. Trasa je zvlášť v noci vysloveně kochací pro mě jako pro Pražáka - ty výhledy 🤓🤌👍 ! Dál tady mám velkou pochvalu ohledně přírodního povrchu - opravdu měkoučký na došlap, to nízké % asfaltu nebo dlažby se fakt dá vydržet 👌👣. Ale naprosto bezkonkurenční je ZNAČENÍ TRATI - Marku 🎩🎩🎩. Fakt je, že se mi šlo opravdu hezky, nebyla jsem ospalá ani unavená - poprvé jsem si sedla až u Kelta. Ta euforie mě vynesla na Závist, ale tam se to kouslo: implantát rozhodl, že má všeho plný chrup a cestou dolů uraženě vytuhnul a otekl. To nic nemění na mém nadšeném dojmu ze závodu, leduju, mažu, odpočívám. P.s. Manžel se hlavně o mé nové koleno bojí. Ale po obědě dokonce vyslechl moje nadšené vyprávění a řekl: Jestli se ti tam udělá voda, tak ti to zrezne 😂. (Pchá, můj titanový Braun 😜.) P.p.s. Vydržte to teď všechno ve zdraví až do uplného konce (a za rok zas🙏)

Pražský Kelt mi ukázal zcela novou tvář našeho hlavního města. Trasa mě provedla tak nádhernými a tajuplnými zákoutími Prahy, že jsem častokrát musel zastavit a připomenout si, že se stále nacházím na území metropole. Zvláštní kouzlo závodu spočívalo v jeho nočním charakteru - měl jsem možnost sledovat, jak postupně pohasínají světla velkých pražských sídlišť, aby se o několik hodin později začala znovu probouzet do nového dne. Nejsilnějším okamžikem pro mě bylo, když noční mlha zahalila město do tajemného hávu. Ten vytvořil v Prokopském údolí a jeho keltském hradišti takřka mystickou atmosféru, na kterou jen tak nezapomenu. Celý tento jedinečný zážitek by nebyl možný bez skvělé práce organizátorů a jejich pomocníků, kterým patří můj velký dík za precizní značení trasy i za vytvoření příjemného zázemí na občerstvovacích stanicích.